logo CPTT

 

Čtyři projekty transferované do firem, tři patenty, osm užitných vzorů a 18 prototypů. To je sklizeň čtyřletého projektu GAMA na TULce

Polymerní kompozit obsahující rostlinné částice, zařízení pro určování mezních stavů deformace plechů při dynamickém zatěžování nebo plně automatická optická analýza značek a popisů vytvořených laserem.

 

To je příklad projektů, které už našly uplatnění v praxi nebo k tomu mají ty nejlepší předpoklady. Díky projektu „Proaktivní systém komercializace na TU v Liberci – PROSYKO“, zařazeného do programu GAMA Technologické agentury ČR (TA ČR), se od roku 2014 do letošního léta podařilo dovést 19 projektů z Technické univerzity v Liberci do fáze patentu, užitného vzoru nebo do stádia, kdy jsou inovativní řešení připravena pro licenční prodej nebo zakázky smluvního výzkumu.

 

Výsledky, které mají vysoký potenciál pro komerční užití, vybíral na všech fakultách a Ústavu pro nanomateriály pokročilé technologie a inovace (CxI) tým z projektu z Centra pro podporu transferu technologií (CPTT).

 

O podporu se ucházelo 45 projektů, 19 z nich ji získalo. Projekt PROSYKO programu GAMA letos v létě skončil s bilancí 114 výsledků, z toho jsou tři patenty, osm užitných vzorů, 18 prototypů nebo funkčních vzorků, šest softwarů, dva odborné články a 83 příspěvků typu zprávy nebo prezentace a konferencích.

„Cílem bylo podpořit vybrané výzkumné projekty v duchu myšlenky ,Proof of Conceptʻ tak, aby se dostaly do fáze použitelné pro komercializaci. Jednotliví řešitelé jsou projektovými podmínkami nepřímo tlačeni k činnostem, které v minulosti na akademické půdě nebyly obvyklé. To znamená průzkumy trhu, jednání s potenciálními partnery z průmyslu nebo příprava podnikatelského plánu. TUL má v této oblasti velký potenciál, protože je zde mnoho výstupů jiných projektů, tvůrčí činnosti akademiků a též mnoho nápadů, které nebyly dosud podpořeny. Kromě prodeje patentu, licence nebo výrobní technologie existuje reálná možnost komercializovat výsledky formou založení spin-off nebo start up společnosti. O tom, že je projekt úspěšný, svědčí předběžný zájem potenciálních partnerů o výsledky tohoto typu jak z Česka, tak ze zahraničí,“ říká Pavel Němeček, předseda Rady pro komercializaci TUL, a dodává:

 

„Na TUL je v řešení i projekt OP VVV zaměřený na transfer technologií, ten má ale takové aktivity přímo vyloučené, neboť je zaměřen na budování personálního a informačního zázemí. Tím se oba projekty navzájem doplňují, i když má každý jiného poskytovatele a jiné cíle. V budoucnu bychom tak měli získat z jednoho projektu informační zázemí a v druhém projektu praktické zkušenosti pro urychlení a usnadnění komercializace výsledků vědeckých a výzkumných aktivit.“

 

Uvádíme dva příklady dílčích projektů, které se podařilo úspěšně komercializovat, fungují v aplikační sféře a mají potenciál dalších finančních výnosů.

 

Průmyslové zařízení pro automatizovanou optickou inspekci laserem vytvořených značek a popisů (řešitel: David Krčmařík)

 

Zařízení umožňuje provádět objektivní a na člověku nezávislou inspekci kvality (jakosti) popisů vytvořených na různých druzích materiálu – plasty, slitiny hliníku ad., jehož základem je systém pokročilého zpracování obrazu. Navržené průmyslové zařízení automaticky vyhodnocuje a porovnává obraz (histogram) předem definované oblasti se vzorem (etalonem). Při limitním překročení parametrů podobnosti potom vyšle signál či informaci řídicímu systému výrobní linky či obsluze.

 

Tento systém byl jako inspekční zařízení dodán do výrobní linky. Tímto smluvním výzkumem v objemu 690 tisíc korun (bez DPH) komercializace inovativního inspekčního zařízení nekončí. Plánovány a rozjednány jsou dodávky do dalších pěti firem v hodnotě okolo 2,5 milionů korun. Systém je také součástí výrobního stroje v rámci zakázky za 4,4 milionů Kč realizované letos.

 

Zařízení pro určování mezních stavů deformace plechů při dynamickém zatěžování (řešitel: Pavel Solfronk)

 

Zařízení je technologicky využitelné pro oblast testování různých typů materiálů používaných především v automobilovém průmyslu a v oblasti verifikace numerických výpočtových modelů technologických procesů tváření a deformace za vysokých rychlostí, tzv. crash testů.

 

Fakulta strojní, v jejíchž laboratořích novinka vznikla, nyní nabízí k prodeji licenci na výrobu tohoto zařízení. Zároveň je na fakultě připraven prototyp pro smluvní výzkum – tuto nabídku využilo již několik firem, které si zadaly na fakultě zakázky v objemu téměř dvou milionů korun.

 

Mezi dalšími úspěšnými projekty, které je možné s vysokou pravděpodobností komercializovat, patří polymerní kompozit s částicovým rostlinným plnivem (řešitel Jiří Bobek). Z materiálu řady Biocom s unikátními vlastnostmi danými směsí polymeru a rostlinných částic je možné vyrábět díly pro venkovní i vnitřní použití, vyznačuje se vysokou odolností vůči UV záření a barevnou stálostí. Díky příznivé tekutosti při zpracování lze z materiálů typu Biocom vyrábět i tenkostěnné díly a výrobky. Oproti dosud používaným materiálům s příměsí přírodních vláken přináší tato novinka, která obsahuje nikoliv přírodní vlákna, ale rostlinné částice, výhodu v podobě vyšší tepelné stability.

 

Pro komerční sféru je plně připraven také projekt víceúčelového „tažného“ zařízení na kola i pro jiné outdorové aktivity s názvem TowME (řešitel Josef Černohorský). Vývoj TowME, vyráběný 3D tiskem, vyústil v realizaci pilotní testovací malosérie tohoto zařízení.